Ve čtvrtek 19. října 2023 převzal na zasedání Vědecké rady Univerzity Karlovy stříbrnou medaili UK doc. Pavel Sládek, přední český hebraista a judaista. Ocenění obdržel za svoji významnou badatelskou práci v oboru, za vědeckou a pedagogickou činnost na Univerzitě Karlově a za svůj příspěvek k fungování akademické samosprávy. Návrh na toto ocenění podala paní děkanka FF UK ve spolupráci s Katedrou Blízkého východu a Akademií věd ČR. Doc. Sládek se odborně zabývá raně novověkou židovskou kulturou, především rabínskou literaturou a židovskou knižní kulturou v období po objevu knihtisku. Na toto téma publikoval řadu studií v češtině i v angličtině. Z nejvýznamnějších a nejobsáhlejších lze zmínit zejména monografie Raši (1040–1105): Vznik biblického komentáře ve frankoporýnských židovských centrech (Praha, 2012); Jehuda Leva ben Besalel – Maharal: Obrana uzavřeného světa v židovském myšlení raného novověku (Praha, 2020); Hebrejské vyprávění mezi středověkem a raným novověkem: Devadesát devět příběhů z Jeruzalémského rukopisu (Praha, 2022). V roce 2022 publikoval společně s Andreou Schatz z King’s College London studii v jednom z nejprestižnějších oborových periodik – The Jewish Quarterly Review. Za svoji publikaci o proslulém pražském rabínu Maharalovi obdržel v roce 2022 sdílenou 1.–2. cenu v soutěži vysoce kvalitních monografií Univerzity Karlovy. O mezinárodním dosahu jeho bádání svědčí také prestižní Research Fellowship na Herbert D. Katz Center for Advanced Jewish Studies při University of Pennsylvania a Katherine F. Pantzer Jr. Fellowship in Descriptive Bibliography v Houghton Library na Harvard University. V letech 2014–2023 byl Pavel Sládek rovněž členem výkonné rady the European Association of Jewish Studies a v letech 2012–2017 působil jako předseda akademické rady Pražského centra židovských studií FF UK.

Neméně významný byl přínos Pavla Sládka k fungování Katedry Blízkého východu (dříve Ústavu Blízkého východu a Afriky) FF UK, v jejímž čele Pavel Sládek stál po dobu tří funkčních období. Katedra pod jeho vedením prošla zásadní modernizací, jejíž součástí byla finanční stabilizace (zejména díky externímu financování získanému z různých zdrojů), generační obměna a personální posílení. Působilo-li na ÚBVA před deseti lety jen asi jedenáct zaměstnanců, je dnes jejich počet na KBV dvojnásobný, nemluvě o externích spolupracovnících, jejichž počet je nyní rovněž dvouciferný. S modernizací byla spjata též nová koncepce blízkovýchodních oborů, na jejímž vzniku měl Pavel Sládek zásadní podíl. V rámci reakreditačního procesu se tak původně samostatné programy Arabistika, Íránistika a Turkologie transformovaly do programu Blízkovýchodní studia a program Hebraistika se proměnil v šířeji zaměřený program Hebraistika a židovská studia. Během svého působení v pozici vedoucího katedry Pavel Sládek podporoval prohlubování spolupráce s ústavy Akademie věd a s odborníky ze zahraničí. Do oborových rad doktorských programů přivedl experty jako je prof. Eugene Rogan (University of Oxford) a Marcin Wodziński (Uniwersytet Wrocławski). Velkou péči doc. Sládek – jako zapálený bibliofil – věnoval i knihovně KBV, která se bohatě rozrostla díky novým zahraničním akvizicím. Poprvé v dějinách katedry došlo k odpovídajícímu uspořádání knižního fondu a k jeho postupné elektronické katalogizaci.

Z uvadajícího ústavu s hrstkou vyučujících a studentů se díky vizi doc. Sládka Katedra Blízkého východu stala nejen předním výukově-výzkumné pracovištěm v České republice v oblasti blízkovýchodních a židovských studií, ale i místem, v němž panuje přátelská atmosféra a kam chodí rádi vyučující i studenti. Tuto proměnu shrnuje současný ředitel KBV doc. Daniel Boušek: “S jistou hebraistickou nadsázkou lze působení Pavla Sládka na KBV přirovnat k Mojžíšovu vyvedení Izraelitů z egyptského ujařmení a dání desek Zákona. Zbývá jen doufat, že na rozdíl od biblického Mojžíše na konci dlouhého putování pouští společně se svými vděčnými kolegy také vstoupí do země zaslíbené.”