Hebrejská paleografie raně novověkého Aškenázu

Seminář hebrejské paleografie, který se zaměřuje na raně novověké rukopisy bohemikální a šířeji aškenázské provenience, byl založen roku 2014 na programu Hebraistika a židovská studia. Seminář vychází z našeho přesvědčení, že schopnost číst hebrejské rukopisy je jednou z důležitých schopností judaisty. Ačkoli řada starších pramenů existuje v tištěných vydáních, mnohé texty máme dosud k dispozici pouze v rukopisech. A paradoxně zejména raně novověké rukopisy zůstávají ve stínu tištěných pramenů, neboť knihtisk jakožto technologie produkce a recepce textů pro moderní badatele rukopisy často zastiňuje coby „středověké“ médium.

Přesto právě pro raně novověké dějiny Židů v českých zemích a v regionech, které s nimi nejúžeji souvisely (zejména Německo, Polsko a severní Itálie) zachycují rukopisy často jedinečný odraz každodenní reality, který z tištěných pramenů většinou uniká.

Cílem semináře je předat studentům hebraistiky a židovských studií schopnost číst raně novověké hebrejské písmo a osvojit si základní kodikologické znalosti, které práci s hebrejskými rukopisy usnadňují.

Projekt se těší podpoře Pražského centra židovských studií a vnitřních grantů FF UK.

 

Členové semináře:

  • Olga Sixtová (KBV FF UK)
  • doc. Pavel Sládek (KBV FF UK)
  • Mgr. Kajetán Holeček (doktorand programu židovská studia)
  • Mgr. Martina Kutková (doktorandka programu translatologie)
  • Mgr. Tobiáš Smolík (absolvent oboru hebraistika a lektor edukačních programů)

 

Výstupy

Čítanka raně novověké aškenázské paleografie

Elektronická publikace, jež vznikla v rámci semináře hebrejské paleografie raně novověkého Aškenázu mezi lety 2014–2019, představuje vývoj hebrejského rukopisného písma mezi 14. a 19. stoletím. V padesáti devíti ukázkách představuje zájemcům o hebrejské rukopisy různé typy hebrejských duktů a pomocí transkripcí a vysvětlivek i komentářů – k charakteru písma a jeho zvláštnostem, k obsahu a kontextu ukázek – usnadňuje čtení rukopisných originálů. Edice doprovázejí komentované české překlady. Jednotlivé ukázky jsou zvoleny nejen vzhledem ke své reprezentativnosti paleografické, ale také s ohledem na obsah předkládaných textů. Vybíráme texty s vazbou na každodenní život, jako příležitostné zápisy, kolofony písařů, egodokumenty (soukromé dopisy, memoriální texty typu rodinných svitků ad.) nebo dokumenty vnitřní správy židovských obcí. Čtenář tak dostává nejen nástroj k četbě hebrejských rukopisů, ale také soubor pramenů nabízejících bezprostřední vhled do života (zejména) českých Židů v předmoderní době.

Již raně novověcí tiskaři věděli, že editovat a sázet bez chyb není možné a často citovali verš Ž 19,12: שְׁגִיאֹ֥ות מִֽי־יָבִ֑ין – chybám kdo rozumí? Proto budeme vděčni, pokud nás na případné chyby upozorníte, a ty již nalezené, ať nás na ně upozornili čtenáři nebo jsme je objevili sami při používání čítanky, jsou shromážděny zde.

 

Obhájené a řešené závěrečné studentské práce založené na znalosti hebrejské paleografie

Kajetán Holeček, Instituce a organizace židovských obcí v Čechách v 17. a 18. století (Mgr., obhájeno)

Kajetán Holeček, Židé v Chebu ve vrcholném a pozdním středověku (Ph.D., řešeno)

Tobiáš Smolík, Joachim Pollak (1798–1879): K roli rabína v třebíčské židovské obci 19. století (Bc., obhájeno)

Tobiáš Smolík, Regulace volného času v raně moderní knize stanov židovské obce v Třebíči aneb „Žertování, lehkovážnosti a nemravnost“ (Mgr., obhájeno)

 

Úvod > Věda a výzkum > Hebrejská paleografie raně novověkého Aškenázu