1. Muhammad
• Arábie v době vystoupení Proroka Muhammada.
• Muhammad z pohledu islámského narativu.
• Muhammadovo prorocké poslání v kontextu dějin monoteismu.

2. Korán
• Korán z hlediska formy a obsahu.
• Uthmánská redakce Koránu.
• Korán z pohledu islámské teologie a práva.
• Interpretace Koránu a otázka jeho překladu.

3. Islám jako věroučný, právní a etický systém
• Individuální a kolektivní povinnosti muslima.
• Islámská jurisprudence.
• Věrouka.
• Normy a předpisy.

4. Instituce
• Chalífát jako náboženská a politická instituce.
• Dynastie a palác.
• Lokální správa.
• Vojenské, správní a hospodářské systémy.
• Mešita, madrasa a islámská vzdělanost.

5. Hmotná kultura
• Islámské stavby a jejich vývoj.
• Město a městská společnost.
• Venkovské a kočovné populace.
• Písemné památky (knihy-prameny, nápisy, dokumenty atd.).

6. Islamizace a etnicita islámského světa
• Proces islamizace regionu a lokální specifika.
• Arabové a arabizace.
• Turci, Mongolové a turkizace.
• Peršané.
• Náboženské menšiny (křesťané, židé, zoroastriáni atd.).
• Ostatní etnika (Berbeři, Slované, Řekové, Kurdové, Arméni, Čerkesové atd.).
• Kmenová společnost.

1. Blízký východ a severní Afrika v dlouhém 19. století, politika imperiálních mocností a reakce na ni.
• Arabské země (evropský imperialismus s akcentem na britskou politiku v arabských zemích, Egypt za vlády reformátora Muhammada Alího a jeho nástupců, situace na Arabském poloostrově)
• Osmanská říše (reformy, změny v postavení menšin, imperiální politika osmanského státu, rodící se národní uvědomění Turků).
• Írán (struktura qádžárovského státu v 19. stol., fungování politického systému, snahy o reformu a jejich výsledek).

2. Ideové proudy a hnutí 19. až začátku 20. století (nacionalismus, opoziční hnutí, náboženské proudy a hnutí).
• Arabské země (vliv západního myšlení a kultury na arabské země a jejich recepce, arabské obrození, panarabismus a regionální arabské nacionalismy, panislamismus, sekulární myšlení).
• Osmanská říše (islám, novoosmanské hnutí, mladoturecké hnutí, ženské hnutí, národně osvobozenecké hnutí).
• Írán (šíření moderních kulturních, politických a sociálních idejí, vliv náboženství na politiku, ústavní revoluce, politický konflikt v období I. sv. války).

3. Blízký východ a severní Afrika v meziválečném období: vznik a modernizace národních států.
• Arabské země (nové geopolitické uspořádání a vznik národních států, britská strategie na BV, modernizace, Palestina a vznik Izraele).
• Turecko (vznik Turecké republiky, kemalismus a modernizace, sekularizace)
• Írán (vláda Rezy Pahlavího a politika autoritářské modernizace, hospodářské a sociální změny v Íránské společnosti do r. 1945).

4. Vnitropolitický a regionální vývoj zemí Blízkého východu a severní Afriky od získání nezávislosti až k arabskému jaru.
• Snahy o získání nezávislosti a formování nových režimů.
• Ekonomické a sociální změny a problémy od 60. let minulého století do současnosti a odpovědi na ně (cykly ekonomické stagnace a růstu, neoliberální ekonomické reformy, role ropy a rent).
• Vývoj arabsko-izraelského konfliktu.
• Revoluce v Íránu a její dopady na region.
• Politická opozice k vládnoucím režimům (včetně rostoucího vlivu politického islámu) a protestní hnutí.
• Arabské jaro (příčiny, průběh a dopady na politiku a společnost).

5. Politická uspořádání na Blízkém východě a severní Africe a příčiny přetrvávání autoritářského zřízení.
• Politická uspořádání v regionu (např. monarchie vs. republiky, demokracie vs. autoritářství), podobnosti a odlišnosti (např. ve vnitřním fungování nebo historickém vývoji), proměny od 50. let minulého století do současnosti.
• Mechanismy a příčiny přetrvávajícího autoritářství (renty a ropa, mocenské základy režimů, role politických institucí, kontrola společnosti a opozice).
• Snahy o změnu (politická opozice, protestní hnutí).
• Arabské jaro a jeho vliv na změny politických režimů.

6. Blízký východ a severní Afrika v kontextu globálního systému mezinárodních vztahů.
• Studená válka a její důsledky pro region.
• Rozpad SSSR, konec bipolárního uspořádání a jejich důsledky pro region.
• Region v éře “války proti teroru”.
• Proměny regionální politiky (i v mezinárodním kontextu) po arabském jaru.

Nejpozději deset dní před konáním zkoušky zašle student/ka seznam absolvovaných PVP e-mailem předsedovi nebo předsedkyni komise. Komise při zkoušce vybere jeden z těchto PVP. Od student-a/ky se očekává, že nejprve krátce představí témata pokrytá daným PVP. Následuje diskuse.

a) Arabský jazyk

Písemná část zkoušky se skládá z gramatického testu a z krátkého textu s otázkami k porozumění (celkem 120 min).

V ústní části si student/ka losuje jednu otázku/konverzační téma. Student/ka začne hovořit na dané téma, následuje rozhovor s komisí (cca 10 minut).

Konverzační témata:

1. Já, mé zájmy a moje rodina (např. můj životopis, záliby a volný čas, rodina, plány do budoucna)
2. Cestování a turismus (např. významné historické památky a pamětihodnosti v arabském světě, atraktivní destinace, moje oblíbená/vysněná destinace)
3. Zdraví a péče o něj (např. životospráva a zdravý životní styl, lékařská péče, pandemie)
4. Životní prostředí (např. počasí, podnebí, znečištění životního prostředí a změna klimatu)
5. Tradice a zvyky (např. náboženské svátky a lidové slavnosti, přechodové rituály)
6. Studium arabštiny a jeho problémy (jazyková situace), studijní pobyty v zahraničí
7. Arabská kultura (např. podle vlastního zájmu a na základě probraného: literatura, divadlo, populární kultura (film a hudba), gastronomie)
8.Česká republika (např. geografie, historie, památky, tradice a zvyky)

b) Přehled dějin arabské literatury 

V části b) si student/ka losuje jednu otázku. V rámci vylosované otázky student/ka nejprve krátce hovoří o vybraném výseku tématu (může zvolit určitého relevantního autor–a/ku nebo vybrané dílo). V následné diskusi je schopen/a prokázat základní obeznámenost s tématem jako takovým. Předpokládá se schopnost prokázat celkovou obeznámenost se základními tendencemi arabské literatury za použití odpovídající terminologie. Důležitá je schopnost uvést vhodné ilustrativní příklady autor–ů/ek a literárních děl. Není zkoušen enumerativní přehled „všech“ událostí, autor–ů/ek a děl. Část trvá cca 10–15 min.

1. Obraz předislámské společnosti v básnické tvorbě
2. Satirická poezie v klasické arabské literatuře
3. Milostná poezie v klasické arabské literatuře
4. Náboženská a filozofická poezie v klasické arabské literatuře
5. Adabová literatura v klasické arabské literatuře
6. Počátky moderní arabské povídky
7. Vývoj povídkového žánru v Egyptě, Levantě a Iráku
8. Vznik moderního arabského románu
9. Autobiografický román
10. Sociálně kritický a venkovský román

a) Perský jazyk

Písemná část zkoušky se skládá z gramatického testu a z krátkého textu s otázkami k porozumění (celkem 120 min).

V ústní části si student/ka losuje jednu otázku/konverzační téma. Student/ka začne hovořit na dané téma, následuje rozhovor s komisí (cca 10 minut).

Konverzační témata:

1. Perská kultura (kinematografie, divadlo, hudba, výtvarné umění, kaligrafie, literatura, dle vlastního výběru)
2. Tradice a zvyky v Íránu (náboženské  světské svátky, ta´árof, odívání, gastronomie)
3. Studium perštiny a jejích variant v zahraničí, studijní pobyty
4. Cestování v Íránu (turistické destinace v Íránu, památky, moje vlastní zkušenost)
5. Zdraví a nemoci (lékařská péče, životospráva)
6. Sportování, tradiční perské sporty
7. Mé plány do budoucna (studium, pracovní příležitosti, cestování)

b) Přehled dějin perské literatury 

V části b) si student/ka losuje jednu otázku. V rámci vylosované otázky student/ka nejprve krátce hovoří o vybraném výseku tématu (může zvolit určitého relevantního autor–a/ku nebo vybrané dílo). V následné diskusi je schopen/a prokázat základní obeznámenost s tématem jako takovým. Předpokládá se schopnost prokázat celkovou obeznámenost se základními tendencemi perské literatury za použití odpovídající terminologie. Důležitá je schopnost uvést vhodné ilustrativní příklady autor–ů/ek a literárních děl. Není zkoušen enumerativní přehled „všech“ událostí, autor–ů/ek a děl. Část trvá cca 10–15 min.

1. Předislámské perské literární památky
2. Panegyrická poezie v klasické perské literatuře
3. Romantické eposy a lyrická poezie v klasické perské literatuře
4. Historické eposy v klasické perské literatuře
5. Prozaická díla v klasické perské literatuře
6. Filozofická témata a súfismus v klasické perské literatuře
7. Počátky moderní perské prózy a poezie
8. Angažovaná tvorba v moderní perské literatuře
9. Perská poezie ve 20. století – proměna obsahu i forem
10. Prozaická díla ve 20. století – předrevoluční a porevoluční tvorba

a) Turecký jazyk

Písemná část zkoušky se skládá z gramatického testu a z krátkého textu s otázkami k porozumění (celkem 120 min).

V ústní části si student/ka losuje jednu otázku/konverzační téma. Student/ka začne hovořit na dané téma, následuje rozhovor s komisí (cca 10 minut).

Konverzační témata:

1. Já, mé zájmy a moje rodina (např. můj životopis, záliby a volný čas, rodina, plány do budoucna)
2. Cestování a turismus (např. významné historické památky a pamětihodnosti v tureckém světě, atraktivní destinace, moje oblíbená/vysněná destinace)
3. Zdraví a péče o něj (např. zdravý životní styl, lékařská péče, výživa, pandemie, moje životospráva)
4. Životní prostředí (např. počasí, podnebí, znečištění životního prostředí a změna klimatu, moje postoje k životnímu prostředí)
5. Tradice a zvyky (např. náboženské svátky a lidové slavnosti, přechodové rituály (svatba, obřízka), kulturní zvyklosti (např. role čaje), moje zkušenosti s tureckými tradicemi)
6. Studium turečtiny a jeho problémy (podobnosti jazyků), studijní pobyty v zahraničí
7. Turecká kultura (např. podle vlastního zájmu nebo na základě probraného: literatura, divadlo, film, hudba, gastronomie)
8. Česká republika (např. geografie, historie, památky, tradice a zvyky, můj vztah k ČR)

b) Přehled dějin turecké literatury 

V části b) si student/ka losuje jednu otázku. V rámci vylosované otázky student/ka nejprve krátce hovoří o vybraném výseku tématu (může zvolit určitého relevantního autor–a/ku nebo vybrané dílo). V následné diskusi je schopen/a prokázat základní obeznámenost s tématem jako takovým. Předpokládá se schopnost prokázat celkovou obeznámenost se základními tendencemi turecké literatury za použití odpovídající terminologie. Důležitá je schopnost uvést vhodné ilustrativní příklady autor–ů/ek a literárních děl. Není zkoušen enumerativní přehled „všech“ událostí, autor–ů/ek a děl. Část trvá cca 10–15 min.

1. Staroturecká a raná anatolská literatura (8.–14. století): od orchonských nápisů po Yunuse Emreho
2. Klasická osmanská literatura, 15.–17. století
3. Lale Devri a pozdní osmanská literatura, 18.–19. stol.
4. Lidová literatura (Karagöz, meddah, ortaoyunu, aşıkové, destany, lid. poezie)
5. Estetika a poetika osmanské literatury
6. Tanzimat a vznik moderní turecké literatury
7. Skupina Servet-i Fünun a hnutí Milli Edebiyat
8. Próza a poezie kemalistického období (1923–1950)
9. Sociální realismus, existencialismus a skupina Ikinci Yeni (50.–70. léta)
10. Turecká moderna a postmoderna (od 80. let do současnosti)