Koncepce

Koncepce rozvoje Ústavu Blízkého východu a Afriky (2017–2019)

Koncepce rozvoje, předložená doc. PhDr. Pavlem Sládkem, Ph.D., jako stávajícím ředitelem Ústavu Blízkého východu a Afriky FF UK a pro účel nominace do pro další období.

I. Hodnocení předchozího období

1. Integrace do života fakulty a propojení oborů ústavu

Na počátku svého funkčního období jsem hodnotil naši katedru jako spíše izolovanou od fakultního dění a obory jako fragmentované. Jsme nyní fakultě blíže? A jak se podařilo propojit naše obory?

  • •  Zapojení do Centra pro studium středověku: doc. Boušek je členem rady centra, dr. Žonca zorganizoval semestrální sérii přednášek českých i zahraničních badatelů, další členové ústavu se na práci CSS podílejí přednáškovou a publikační činností (doc. Sládek, dr. Ženka).
  • •  Zapojení do Institutu pro studium strategických regionů: doc. Malečková a doc. Sládek jsou členy akademické rady ISSR, Ebru Akcasu, M.A., je členkou přípravného výboru ustavující konference ISSR.
  • •  Členové ústavu se zapojili do několika projektů programu PROGRES: Místa střetávání (doc. Malečková, doc. Boušek, doc. Sládek, dr. Ťupek, dr. Ženka, dr. Žonca), Centrum pro studium středověku (doc. Boušek, doc. Sládek, dr. Žonca), Jazyk v proměnách času (Mgr. Láznička).
  • •  ÚBVA začal nabízet fakultním studentům neoborové jazykové kurzy arabštiny a hebrejštiny.
  • •  Jednotliví pracovníci ústavu se zapojili do přípravy některých celofakultních projektů (OP VVV)
  • •  Vznikl studentský spolek Madžlis, který již uspořádal několik akcí.
  • •  Podařilo se schválit novou akreditaci oboru DKIZ (Bc.) s vysokým podílem PVP.

2. Personální rozvoj

  • •  Obor hebraistika získal nového odborného asistenta, dr. Žoncu.
  • •  Obor turkologie byl oslaben odchodem dr. Kučery do Hamburku, tuto ztrátu se ale podařilo nahradit nadějnou zahraniční historičkou Ebru Akcasu a lingvistou Michalem Lázničkou.
  • •  Obor Dějiny a kultura islámských zemí získal nového odborného asistenta, dr. Ťupka.
  • •  Nabídku předmětů rozšiřují externí vyučující, zejména odborníci z Orientálního ústavu AV ČR.
  • •  Podařilo se uzavřít Memorandum of Understanding s íránskou stranou, oficiálně ustavující pozici nazvanou „Jan Rypka Chair of Persian Literature and Language“. V současnosti očekáváme již druhého držitele.

3. Prostory a vybavení ústavu

  • •  V roce 2014 jsme provedli kompletní rekonstrukci prostor ústavu. Výsledkem je celková kultivace obou učeben, sekretariátu, a především plné zprovoznění knihovny ústavu.
  • •  V roce 2016 byl celý fond knihovny poprvé ve své historii zpřístupněn čtenářům, od ledna 2017 má knihovna stálého odborného knihovníka Jakuba Rumpla. Tento posun se projevil i zvýšením celkového počtu čtenářů a výpůjček, zejména ze strany studentů jiných kateder.

4. Přetrvávající problémy

  • •  Prostorové zajištění katedry je neúnosné – ani jeden z akademiků nemá pracovní místo.
  • •  Obor íránistika se sice podařilo v akad. roce 2016/17 po pěti letech otevřít, avšak nepodařilo se jej personálně posílit a jeho akreditační výhled je nejistý.
  • •  Profil výuky některých oborů je málo ambiciózní a není svázán s výzkumem příslušných akademiků.
  • •  Ústav nemá konferenční aktivity, s výjimkou hebraistiky na něm nevystupují zahraniční odborníci (hebraisté pořádají konferenční akce v rámci Pražského centra židovských studií).
  • •  Publikační výkon ústavu jako celku je neuspokojivý jak v kvantitě, tak v publikačních návycích.
  • •  Nízký podíl projektové činnosti.

 

II. Koncepce 2017–2019

1. Rozvoj oborů
Navzdory demografickému propadu netrpí naše obory nedostatkem uchazečů a jejich společenská relevance roste. Navrhuji proto následující kroky, vedoucí k jejich posílení:

  • •  Zvýšení maximálního počtu přijímaných (od akad. roku 2017/18) a zvýšení frekvence otevírání oborů.
  • •  Zahájení vnitroústavní debaty o koncepci bakalářského a navazujícího magisterského studia: Jaké mají cíle? Jaký je profil absolventa? Navrhuji zachovat důraz na jazykovou výuku, avšak v bakalářském stupni ji posunout směrem k praktickým dovednostem. Naopak v navazujícím magisterském stupni bychom měli studentům nabízet akademicky náročnější studijní plán, který nekopíruje studium bakalářské. Navrhuji využít potenciálu spolupráce s dalšími obory na fakultě (zejména translatologie, lingvistiky, korpusy).
  • •  Obnovení akreditačního procesu nás staví před nutnost zamýšlet se i nad obecnou koncepcí oborů. Hlavním úkolem zde zůstává personální posílení oboru íránistika, jež umožní reakreditovat bakalářský stupeň s výhledem na akreditaci navazujícího magisterského stupně.

2. Postgraduální studium
Nedostatek kvalitních studentů a absolventů doktorského studia, hraničící prakticky s jejich střednědobou absencí, je nejrizikovějším faktorem z hlediska budoucnosti našich oborů. Kroky k řešení:

  • •  ÚBVA se zapojí do již vznikající nové formy doktorských seminářů oborů Dějiny a kultury zemí Asie a Afriky, Teorie a dějiny literatur zemí Asie a Afriky.
  • •  Již jsme začali aktivně vyhledávat talentované uchazeče do studia jak mezi vlastními studenty navazujících magisterských oborů, tak mimo FF UK.
  • •  Formou podpory akademické činnosti doktorandů např. zajištěním fondů na mobilitu a zapojením do vlastních i jiných konferenčních aktivit se budeme snažit doktorské studium zatraktivnit.

3. Konferenční aktivity a zahraniční přednášející
K mezinárodnímu etablování našich oborů povede vlastní a sdílená konferenční činnost.

  • •  V roce 2017 organizuje ÚBVA samostatný panel věnovaný Blízkému východu v rámci ustavující konference Institutu pro studium strategických regionů. V rámci téže konference proběhne uzavřená debata se zahraničními hosty o kurikulárních záležitostech našich oborů.
  • •  Od roku 2018 bude ÚBVA pravidelně organizovat (ať už samostatně nebo ve spolupráci s dalšími subjekty) konferenční akce s mezinárodní účastí, zaměřující se na problematiku Blízkého východu a Afriky z různých metodologických perspektiv, avšak s důrazem na moderní dobu a současnost. Na konferenční aktivity budou navazovat aktivity publikační, prioritně zahraniční.
  • •  Cílem konferenčních aktivit bude získat pro naše obory lepší akademické zasíťování a postupně také pevnější odbornou profilaci. Publikační aktivity, na nichž se budou podílet i naši pracovníci, povedou ke zvýšení povědomí o našich aktivitách na mezinárodní scéně.
  • •  Konferenční aktivity budou propojeny s doktorským studiem, zvýší akademickou relevanci našeho ústavu a přitáhnou talentované doktorandy.
  • •  Mezinárodní zasíťování ústavu plánuji uskutečňovat také prostřednictvím zahraničních hostů, ať už přijíždějících na jednotlivé přednášky nebo na delší období. Mezinárodní výměnu bych chtěl posílit také na opačným směrem, prostřednictvím podpory účasti našich pracovníků na zahraničních konferencích.

 

V Praze, 28. dubna 2017

doc. PhDr. Pavel Sládek, Ph.D.

Úvod > Katedra > Vedení katedry > Koncepce