Middle East Lecture Series
Speaker: Prof. Amy Singer (Department of Middle Eastern & African History, Tel Aviv University}
Summary: Edirne is known as the second capital of the OttomanEmpire. Yet what do we actually know about this key city during the first halfof the fifteenth century, when it was supposedly the hub of the empire? Theseyears are largely devoid of Ottoman documents. Evidence for the city,therefore, must be gleaned largely from Ottoman and foreign texts, as well asfrom the physical and spatial evidence of the city itself. This talk draws onthese to propose an interpretation of the city and to suggest why it was soimportant that it be “an excellent place to spend the winter.”
Organized by: Ebru Akcasu, Near Eastern and AfricanStudies, Faculty of Arts, Charles University and Stefano Taglia, Oriental Institute,Czech Academy of Sciences
Date: Thu., 19 April2018, 17:45
Venue: Faculty of Arts, Charles University, Room 301, nám. Jana Palacha 1/2, 116 38 Staré Mĕsto
Studentský spolek Madžlis a Ústav Blízkého východu a Afriky FF UK si vás dovolují pozvat na jedinečnou přednášku egyptského novináře, básníka a dokumentaristy dr. Aliho Afifiho, který krátce navštíví Prahu a uvolil se pobavit se s námi o egyptské revoluci a jejích následcích.
Přibližně hodinová přednáška se zaměří na vysvětlení událostí egyptské revoluce za pomoci dokumentárních videí, které dr. Afifi natočil, a dále na palčivé problémy, které Egypt trápí dnes. Souvisí přímočaře s porevolučním vývojem?
V návaznosti na setkání s Hamdym el-Gazzárem, který Prahu navštíví o týden dříve, nabízí tato přednáška další perspektivu pro pochopení egyptských specifik „arabského jara“ a současného vývoje.
Po přednášce bude následovat diskuze!
Dr. Afifi bude hovořit anglicky.
Vstup volný!
Těšíme se na vás ve čtvrtek 10.5.2018 v 19.15 ve filmové místnosti P429 na hlavní budově FFUK, nám. Jana Palacha 2.
Ústav Blízkého východu a Afriky a Orientální ústav AV ČR Vás zve na další přednášku ze série Middle East Lecture Series!
Dr. Fred Anscombe (Birkbeck, University of London) přednese přednášku s názvem: The (Ir)Relevance of Ethnicity in a Multiethnic Empire na téma komunitních vztahů na Balkáne a arabském Blízkém východe v úterý, 15. 5. 2018, v 17:00 v Celetné 20, 116 42, Praha 1, místnost 134.
Těšíme se na Vás!
Studentský spolek Madžlis srdečně zve všechny zájemce o současné blízkovýchodní dění na přednášku Robina Yassin-Kassaba, britského novináře a spisovatele, který v Praze představuje nové vydání své knihy Burning Country: Syrians in Revolution and War. Setkání pořádáme ve spolupráci s Anarchistickým festivalem knihy (https://anarchistbookfair.cz/index.html) a ÚBVA.
Přednáška se zaměří především na počátek syrské války – tedy na protesty jako na iniciativu zdola, na hnutí a organizace, které se v tomto kontextu formovaly a na brutální potlačení těchto protestů ze strany režimu. Dále bude představeno aktualizované vydání knihy Burning Country: Syrians in Revolution and War, která obsahuje nové kapitoly týkající se vývoje v Sýrii od roku 2015.
Následovat bude diskuze!
Pro seznámení s přednášejícím a spoluautorkou prezentované knihy doporučujeme jejich blogy: Robin Yassin-Kassab je aktivní zde: https://qunfuz.com/, Leila al-Shami tady: https://leilashami.wordpress.com/author/leilashami/.
O panu Yassin-Kassabovi více ještě napíšeme, zatím medailonek prezentované knihy (převzatý ze stránek festivalu):
„V roce 2011 vyšli Syřané do ulic a požadovali svržení režimu Bashara Al-Assada. Dnes je většina Sýrie válečnou zónou, kam se zahraniční novináři v podstatě nedostanou. Kniha Burning Country zkoumá tragickou a komplikovanou realitu života v současné Sýrii v bezprecedentním detailu a propracovaně vykresluje nová svědectví z první ruky od opozičních bojovníků, exilantů ztracených v souostrových uprchlických táborů, odvážných lidskoprávních aktivistů a mnoho dalších. Tyto příběhy jsou zkušeně propleteny s výstížnými analýzami brutalizace konfliktu a militarizace povstání, vzestupem islamismu, sektářským válčením a rolí vlád v Sýrii a dalších zemích, která vedla ke zhoršení těchto násilných procesů. Jednotlivé kapitoly se soutředí na ISIS a islamismus, regionální geopolitiku, nové revoluční grassroots organizace a nejhorší uprchlickou krizi od Druhé světové války. Burning Country je barvitým a průlomovým pohledem na současnou politickou a humanitární noční můru.“
12. listopadu 2017 zasáhlozápad Íránu zemětřesení o síle 7.3 stupňů Richterovy škály. Stovky lidí přišlov ruinách svých domů o život a desítky tisíc o střechu nad hlavou. MěstoSarpol-e Zaháb, kde byly počty obětí nejvyšší, se nyní pomalu vzpamatovává z tétokatastrofy.
Mnoho lidí žije v improvizovaných stanech nebo v modulárníchkontejnerových příbytcích. Do města denně přijíždí několik kamionů materiálníhumanitární pomoci. V rámci psychologické pomoci dětem íránští dobrovolníci zasociace grafiků města Kermánšáh spojili své síly a zakládají “Domy kultury aumění”, které slouží především dětem ze zemětřesením zasažených oblastí. Dětimohou denně tato centra navštěvovat a za asistence proškolených lektorů se věnovat výtvarnémuumění, literatuře nebo například divadlu a prostřednictvím těchto aktivit nejensmysluplně trávit volný čas a učit se novým dovednostem a znalostem, ale hlavněpřijít na jiné myšlenky a ventilovat traumata způsobená zemětřesením. Centrabudou sloužit rovněž k dlouhodobému rozvoji kultury v regionu.
Veškerévystavené fotografie zobrazují město Sarpol-e Zaháb a realizaci první fázevýtvarného projektu v několika volnočasových centrech ve druhé polovině února2018, tedy asi 3 měsíce po zemětřesení.
Tématemkreslení role bylo přání – co si děti přejí, co by chtěly a co by rády dostaly.Mnoho dětí jednoduchými kresbami zobrazovalo především události související sezemětřesením. Přály si nový dům, auto atd. Některé kreslily traumatizujícísituace, kdy se rodině hroutí střecha nad hlavou a umírají lidé. Další děti sezamýšlely nad svým budoucím povoláním a zatímco jedna skupina viděla své vzoryv “dobrodružném” povolání pašeráků další se situovala do role policistů asoudců, kteří s kriminálními živly bojují…
Oautorovi
SilvestrTkáč je profesionální tlumočník do perštiny, průvodce a pracovník humanitárnícha rozvojových organizací. V Íránu rok a půl studoval perštinu na institutuDehkhoda v Teheránu a považuje tento kout světa za svůj druhý domov. Silvestrrovněž strávil několik měsíců v Gambii jako koordinátor organizace Kola ProAfriku, létal do Guineje jako koordinátor projektu adopce dětí na dálku aúčastní se několika projektů v Iráku i Íránu. Mezi nimiž například pomoczemětřesením postiženým oblastem na západě Íránu. Mimo to se ve volnýchchvílích v Gambii prohání na větrem a sluncem poháněné tříkolce. Když je zrovnav ČR, přednáší o svých projektech a cestách. V současné době se věnujeorganizaci dobročinných expedic a zájezdů do iráckého Kurdistánu, Íránu aGambie.
Zajímá vás, co se odehrává na současné umělecké scéně v Íránu?
Jaká témata jsou populární a co je naopak tabu?
Ústav Blízkého východu a Afriky FF UK zve na přednášku o současném íránském konceptuálním umění; projekce ukázek tvorby a performancí.
Malířka a spisovatelka Esha Sadr-Eshkevari (1983) se narodila v íránském Núšahru. Studia absolvovala na fakultě Umění a architektury Ázád univerzity, v současnosti studuje Ph.D. na oboru Divadelní, filmová a mediální studia.
V Íránu organizuje nejrůznější mezikulturní a interdisciplinární umělecké projekty. Podílela se na vzniku několika dokumentů, divadelních představení, projektů videoartového a performativního umění, publikovala řadu divadelních i uměleckých kritik, píše divadelní scénáře.
Se svými projekty hostovala v Íránu, USA, Francii, Německu a Maroku. Vytvořila také videoartovotextuální projekt „Little Confessions of Life“ zahrnující více než sto minutových filmových záznamů.
Sochař a malíř Ramin Etemadi-Bozorg (1977) se narodil v Teheránu. Zabývá se videoartem, performativním uměním a uměleckými instalacemi. Vystudoval malbu na fakultě umění a
architektury Univerzity Ázád v Íránu. Stál u zrodu řady projektů propojujících umění a sociální média, byl mezi prvními umělci v Íránu, kteří uvedli video art a performativní umění do íránského
uměleckého prostoru.
Ve své tvorbě zpracovává motiv soucitu a sounáležitostí, mizejících ze současné íránské společnosti z nejrůznějších důvodů. Snaží se nepřetržitě zachycovat vše od sociopolitických událostí až po nejintimnější osobní zpovědi.
Ramin uspořádal 14 výstav (malířské, sochařské, videoartové), 15 představení performativního umění, účastnil se více než sedmdesáti společných výstav, uměleckých festivalů, Expa a Bienalle v Íránu, USA, Kanadě, Švýcarsku, Austrálii, Turecku, Maroku, Emirátech, Arménii a Číně.
Ramin Etamadi-Bozorg je členem „Íránské malířské asociace“, „Íránské sochařské asociace“, a „Propagace vizuálního umění v Íránu“.
Přijďte se po dusné atmosféře zkouškového osvěžit na zahrádku pivního baru s dalšími studenti, absolventy i vyučujícími.
