Blízkovýchodní studia BZK (samostatné studium) od AR 2024/25

Tematické okruhy BZK samostatného bakalářského studia Blízkovýchodní studia

Tyto tematické okruhy platí pro studující, kteří začali studovat v akademickém roce 2024/2025 a později.

Pro studující, kteří začali studovat dříve, než v AR 2024/2025 platí tyto okruhy.

Pro studující kteří začali studovat v AR 2026/2027 a později pak odpadá Část SZZ1: Obhajoba bakalářské práce.

 

Část SZZ1: Obhajoba bakalářské práce

Bakalant/ka krátce představí téma své práce. Předsed-a/kyně komise, popřípadě školitel/ka a oponent/ka, seznámí komisi s obsahem posudků. Bakalant/ka reaguje na oba posudky a dodatečné otázky v nich obsažené. Následuje otevřená diskuse.

Trvání: cca 45 minut

 

Část SZZ2: Písemná zkouška z hlavního pramenného jazyka

Zkouška se skládá z gramatického testu a z krátkého textu s otázkami na porozumění.

Trvání: 120 minut

 

Část SZZ3: Dějiny a kultury Blízkého východu a severní Afriky

Zkouška se skládá ze dvou částí:

a) hlavní pramenný jazyk a jeho literatura

b) dějiny, politika a kultura podle absolvovaných předmětů

Trvání: část a) cca 30 minut, část b) cca 30 minut. Celá zkouška trvá celkem 60 minut.

V části a) si student/ka nejprve losuje jednu otázku/konverzační téma z hlavního pramenného jazyka. Student/ka začne hovořit na dané téma, následuje rozhovor s komisí. Dále si student/ka losuje jednu otázku (okruh) z literatury. V rámci vylosované otázky student/ka nejprve krátce hovoří o vybraném výseku tématu (může zvolit určitého relevantního autor-a/ku nebo vybrané dílo). V následné diskusi je schopen/a prokázat základní obeznámenost s tématem jako takovým. Předpokládá se schopnost prokázat celkovou obeznámenost se základními tendencemi dané literatury za použití odpovídající terminologie. Důležitá je schopnost uvést vhodné ilustrativní příklady autor-ů/ek a literárních děl. Není zkoušen enumerativní přehled „všech“ událostí, autor-ů/ek a děl.

V části b) si student/ka losuje dvě otázky (okruhy) z oblasti dějin, politiky a kultury. Od studentů/ek se očekává, že nejprve představí vybraný aspekt problematiky a v rámci následné diskuse prokážou schopnost zasadit dílčí problematiku do širších souvislostí.

Okruhy v části b) jsou koncipovány tak, aby si student/ka mohl/a zkoušená témata částečně přizpůsobit své studijní profilaci a absolvovaným povinně volitelným předmětům. Z tohoto důvodu pět dní před konáním zkoušky zašle student/ka seznam absolvovaných PVP e-mailem předsedovi či předsedkyni komise a sekretářce katedry.

Část a) Konverzační témata

a) Konverzační témata: arabština
1. Já, mé zájmy a moje rodina (např. můj životopis, záliby a volný čas, rodina, plány do budoucna)

2. Cestování a turismus (např. významné historické památky a pamětihodnosti v arabském světě, atraktivní destinace, moje oblíbená/vysněná destinace)

3. Zdraví a péče o něj (např. životospráva a zdravý životní styl, lékařská péče, pandemie)

4. Životní prostředí (např. počasí, podnebí, znečištění životního prostředí a změna klimatu)

5. Tradice a zvyky (např. náboženské svátky a lidové slavnosti, přechodové rituály)

6. Studium arabštiny a jeho problémy (jazyková situace), studijní pobyty v zahraničí

7. Arabská kultura (např. podle vlastního zájmu a na základě probraného: literatura, divadlo, populární kultura (film a hudba), gastronomie)

8. Česká republika (např. geografie, historie, památky, tradice a zvyky)

a) Konverzační témata: perština
1. Perská kultura (kinematografie, divadlo, hudba, výtvarné umění, kaligrafie, literatura, dle vlastního výběru)

2. Tradice a zvyky v Íránu (náboženské a světské svátky, ta´árof, odívání, gastronomie)

3. Studium perštiny a jejích variant v zahraničí, studijní pobyty

4. Cestování v Íránu (turistické destinace v Íránu, památky, moje vlastní zkušenost)

5. Zdraví a nemoci (lékařská péče, životospráva)

6. Sportování, tradiční perské sporty

7. Mé plány do budoucna (studium, pracovní příležitosti, cestování)

a) Konverzační témata: turečtina
1. Já, mé zájmy a moje rodina (např. můj životopis, záliby a volný čas, rodina, plány do budoucna)

2. Cestování a turismus (např. významné historické památky a pamětihodnosti v arabském světě, atraktivní destinace, moje oblíbená/vysněná destinace)

3. Zdraví a péče o něj (např. zdravý životní styl, lékařská péče, výživa, pandemie, moje životospráva)

4. Životní prostředí (např. počasí, podnebí, znečištění životního prostředí a změna klimatu, moje postoje k životnímu prostředí)

5. Tradice a zvyky (např. náboženské svátky a lidové slavnosti, přechodové rituály (svatba, obřízka), kulturní zvyklosti (např. role čaje), moje zkušenosti s tureckými tradicemi)

6. Studium turečtiny a jeho problémy (podobnosti jazyků), studijní pobyty v zahraničí

7. Turecká kultura (např. podle vlastního zájmu nebo na základě probraného: literatura, divadlo, film, hudba, gastronomie)

8. Česká republika (např. geografie, historie, památky, tradice a zvyky, můj vztah k ČR)

Část a) Literatura

a) Okruhy - arabská literatura
1. Obraz předislámské společnosti v básnické tvorbě (postavení básníka a role beduínského kmene v qaṣīdě, poezie hrdinských činů a básníkova vzdoru)

2. Satirická a panegyrická poezie v klasické arabské literatuře (básnické formy a žánry, jazyk satirických veršů, vztah básníka a mecenáše)

3. Milostná poezie v klasické arabské literatuře (role nasíbu a motiv aṭlāl, vývoj milostné poetiky, frivolní a platonická poezie)

4. Náboženská a filozofická poezie v klasické arabské literatuře (Korán jako literární památka, poezie náboženských skupin, mystická poezie, téma smrti)

5. Adabová literatura v klasické arabské literatuře (vznik, vývoj a role adabu v Abbásovské době, žánr bajky a maqám)

6. Moderní arabská povídka (počátky a vývoj žánru, inspirační vlivy, témata a nejvýznamnější představitelé)

7. Vznik a vývoj moderního arabského románu (společenské a kulturní předpoklady vzniku románového žánru, tématická výstavba románových textů a jejich žánrové vymezení, hlavní představitelé)

8. Autobiografická tvorba (vymezení autobiografického žánru, autobiografický přístup v poezii a próze, ženské autobiografické texty)

9. Sociálně kritický a venkovský román (venkov a město jako témata společenské katarze, politická, sociální a etická stigmata moderní arabské společnosti)

10. Literární obraz Západu (diversifikace postojů k Západu a jeho hodnotám, literární zpracování individuální a kolektivní zkušenosti se západní společností a kulturou)

a) Okruhy - perská literatura
1. Předislámské íránské písemnictví a jeho odkaz v perské literatuře

  • Jak souvisela tvorba a předávání textů s náboženstvím, mocí a uchováváním minulosti? Jak se předislámské dědictví uplatnilo v pozdější perské literatuře?
  • Vodítka: Avesta a středoperské náboženské a světské písemnictví; vztah ústní a písemné tradice; okolnosti dochování textů; přejímání a proměny příběhů, motivů a hodnot v islámském prostředí.

2. Básník, dvůr a společnost v klasické perské literatuře

  • Jak vztah básníka k patronovi a publiku ovlivňoval podobu a funkci jeho tvorby? Jakými literárními prostředky poezie vyjadřuje chválu, nárok, poučení nebo kritiku?
  • Vodítka: panegyrická poezie a kasída; patronát a postavení básníka; obraz ideálního panovníka; rétorické konvence a básnická originalita; vztah mezi oslavou moci a společenskou či mravní reflexí.

3. Hrdinská a romantická epika: vyprávění, hodnoty a konflikty

  • Jak epické vyprávění utváří obraz hrdiny a jeho vztahu ke společenskému řádu? Jakou úlohu v jednání postav hrají povinnost, láska, moc, osud a vlastní rozhodování?
  • Vodítka: srovnání hrdinské a romantické epiky; vztah mýtu, legendy a dějin; kompozice a charakterizace postav; význam vybraných epizod a konfliktů; forma masnaví a její využití v rozsáhlém vyprávění.

4. Lyrická, filozofická a súfijská tvorba: láska, poznání a možnosti výkladu

  • Jak perská poezie vyjadřuje milostnou zkušenost, duchovní hledání a otázky lidské existence? Co umožňuje různé interpretace téhož básnického obrazu a čím lze konkrétní výklad doložit?
  • Vodítka: ghazal, rubá‘í a didaktická masnaví; vztah milostné a mystické výpovědi; symbolika a víceznačnost; konvence a individuální poetika; literární zpracování filozofických a súfijských představ.

5. Klasická perská próza: vyprávění, poučení a obraz společnosti

  • Jak se v klasické próze propojují vyprávění, předávání vědění a mravní či politické poučení? Jak forma a způsob podání ovlivňují význam a přesvědčivost textu?
  • Vodítka: historiografie, sbírky příběhů a anekdot, didaktická literatura a zrcadla pro panovníky; rámcové vyprávění; vztah prózy a verše; jazyk a styl; obraz společenských vztahů a lidského jednání.

6. Vznik moderní perské literatury: tradice, reforma a proměna literárního života

  • V čem spočívá „modernost“ nově vznikající literatury a jak navazuje na starší tradici? Jak změny společnosti a literárního prostředí ovlivňují jazyk, témata, žánry a představu o úloze autora?
  • Vodítka: literatura pozdního 19. a počátku 20. století; ústavní hnutí; tisk, publicistika a překlad; proměna čtenářské veřejnosti; satira a společenská kritika; vztah domácích tradic a zahraničních podnětů.

7. Moderní perská poezie: proměny formy, jazyka a básnické výpovědi

  • Jak proměny básnické formy souvisejí s novými způsoby vnímání a vyjadřování zkušenosti? Jak různí básníci pracují s klasickou tradicí a jak vymezují vlastní poetiku?
  • Vodítka: Nímá a další podoby nové poezie; metrum, rým, rytmus a volný verš; proměny obraznosti a lyrického subjektu; vztah osobní a společenské výpovědi; pokračování a inovace klasických forem.

8. Moderní perská próza: způsoby vyprávění, člověk a společnost

  • Jak volba vypravěče, perspektivy a kompozice utváří obraz člověka a jeho prostředí? Jaké možnosti nabízejí různé prozaické postupy pro zachycení společenské i vnitřní zkušenosti?
  • Vodítka: povídka a román; realismus a modernistické postupy; práce s časem, prostorem a jazykem; psychologie postav; vztah jedince a společnosti; kontinuita a proměny předrevoluční a porevoluční tvorby.

9. Literatura a moc: angažovanost, společenská kritika a cenzura

  • Jakými způsoby literatura vstupuje do politických a společenských konfliktů? Jak se vztah mezi uměleckou tvorbou, ideologií a podmínkami publikování projevuje v konkrétních dílech?
  • Vodítka: různé podoby angažovanosti; revoluce, sociální nerovnost a politická opozice; vztah autora k institucím a ideovým hnutím; cenzura a autocenzura; satira, alegorie a nepřímá výpověď; publikování v Íránu a v exilu.

10. Domov, paměť a exil v moderní perské literatuře

  • Jak literatura utváří vztah člověka k domovu, minulosti a pocitu příslušnosti? Jak se zkušenost odchodu, vykořenění, návratu či války promítá do témat, jazyka a způsobů vyprávění?
  • Vodítka: různé významy domova a ciziny; individuální a kolektivní paměť; vztah vzpomínání a literární stylizace; práce s časem a prostorem; jazyk jako prostředek příslušnosti i odcizení; migrace, exil a možnosti návratu; literární zpracování íránsko-irácké války a jejích důsledků; srovnání různých autorských přístupů a perspektiv.
a) Okruhy - turecká literatura
1. Staroturecká a raná anatolská literatura, (8.–14. století): od orchonských nápisů po Yunuse Emreho

2. Klasická osmanská literatura, (15.–17. století)

3. Lale Devri a pozdní osmanská literatura, (18.–19. stol.)

4. Lidová literatura (Karagöz, meddah, ortaoyunu, aşıkové, destany, lid. poezie)

5. Estetika a poetika osmanské literatury

6. Tanzimat a vznik moderní turecké literatury

7. Skupina Servet-i Fünun a hnutí Milli Edebiyat

8. Próza a poezie kemalistického období, (1923–1950)

9. Sociální realismus, existencialismus a skupina Ikinci Yeni, (50.–70. léta)

10. Turecká moderna a postmoderna, (od 80. let do současnosti)

Část b) Dějiny, politika a kultura Blízkého východu a severní Afriky

b) Okruhy - Dějiny, politika a kultura Blízkého východu a severní Afriky
1. Co je to kritický způsob ve studiu islámu? Vysvětlete pojem tzv. narativů, doložte příklady.

2. Vysvětlete tzv. madhhabový systém a jeho pilíře, včetně jeho kritiky.

3. Jakými obecnými trendy se vyznačuje moderní islám ve vztahu k autoritě, legitimitě a prostředkům k dosažení kýžených cílů? Tyto cíle charakterizujte.

4. Charakterizujte podrobně tzv. islamismus. V jakém kontextu vznikl, jací byli jeho význační představitelé a jaký byl jejich program.

5. Jakými způsoby lze termín islamizace definovat v obecné rovině, na základě jakých kritérií a jak konkrétně ve všech těchto rovinách probíhala na vybraném konkrétním území našeho regionu?

6. Jakou vlastní periodizaci (periodizace) dějin Blízkého východu a severní Afriky od pozdní antiky do středního období byste navrhli, pokud byste ji místo dynastických předělů postavili na procesech proměnách společnosti a institucí islámské společnosti a proč?

7. Která z dynastií či velkých říší podle vás zásadněji proměnila islámský svět po roce 1000 a jakým způsobem?

8. Jak hodnotíte tvrzení, že dějiny islámského světa mezi lety 1500–1800 lze vykládat jako období úpadku, přestože velké říše raného novověku (Osmanská, Safíjovská a Mughalská) zvládaly správu nábožensky a etnicky rozmanitého obyvatelstva a po staletí obstály i v širším soupeření s okolním světem? Zvolte si jednu z daných říší a charakterizujte její vnitřní i vnější dynamiku.

9. Jaké byly různé podoby modernizace a reformních politik na Blízkém východě v 19. a v 1. pol. 20. stol.?

  • Arabské státy a oblasti
  • Osmanská říše a Turecko
  • Írán a Afghánistán

10. Jaký dopad měla politika velmocí a mezinárodní situace na Blízký východ v 19. a v 1. polovině 20. století?

  • Arabské státy a oblasti
  • Osmanská říše a Turecko
  • Írán a Afghánistán

11. Jaké byly historické trajektorie nově vzniklých národních států na Blízkém východě po získání nezávislosti (po r. 1945)?

  • Jak tyto trajektorie ovlivňoval konkrétní průběh dekolonizace a související konflikty a spory?
  • Jak vnitřní i zahraniční politiku těchto států ovlivňovaly ideologie nacionalismu a islamismu a jejich různé varianty?

12. Jak dějiny Blízkého východu a Severní Afriky po r. 1945 ovlivňovalo globální geopolitické uspořádání a jeho proměny?

  • Jak, kdy a proč do regionu zasahovaly vnější mocnosti a jak se tato situace proměňovala?
  • Jak se v regionu projevovala studená válka a její jednotlivé fáze a jak se tato situace změnila po jejím skončení?

13. Jakým způsobem autoritářské režimy kontrolují společnost, a proč jsou na Blízkém východě tak trvalé?

  • Představte, jak se od sebe jednotlivé režimy na Blízkém východě liší, na základě jakých kritérií, a zda jsou demokratické nebo ne.
  • Diskutujte, jaké hlavní nástroje kontroly autoritářské režimy používají na Blízkém východě, a jak se jejich využívání liší mezi jednotlivými zeměmi a v průběhu času.
  • Vyberte si konkrétní příklady alespoň dvou zemí regionu, na kterých budete tyto trendy ilustrovat.
  • Jaké další – domácí, regionální nebo mezinárodní – faktory přispívají ke stabilitě autoritářských režimů v regionu?

14. Jak se projevují následující témata v současné blízkovýchodní politice? Vyberte si dvě a rozeberte je jak na obecné úrovni, tak za použití příkladů z konkrétních zemí v regionu.

  • Jakých forem nabývaly politické protesty od období “arabského jara” a jaké byly jejich hlavní požadavky?
  • Jak se projevuje sektářství v blízkovýchodní politice a jaké sektářské identity hrály klíčovou roli v období prvních dvou dekád 21. století?
  • Jakou roli hrály islamistické politické strany a hnutí v politice před a po “arabském jaru”?
  • Jak se ekonomický vývoj propsal do politiky v období od 60. let 20. století do současnosti, a jak se lišily trajektorie zemí, které mají přístup k nerostným surovinám, oproti těm, které jimi neoplývají?
  • Jakou roli hrají nestátní aktéři v rámci současné blízkovýchodní politiky a společnosti a v jakých kontextech roste jejich význam?
  • Jak se projevuje izraelsko-palestinský konflikt v blízkovýchodní politice v posledních dvou dekádách?

BZK arabština

BZK perština

BZK turečtina

 

Úvod > Studium > Závěrečné zkoušky > Blízkovýchodní studia BZK (samostatné studium) od AR 2024/25