Pomůže shodě na nové ústavě v průběhu demokratizace, když se z ústavodárců stanou přátelé?

Na to se ptá nový článek Dr. Terezy Jermanové From Mistrust to Understanding: Inclusive Constitution-Making Design and Agreement in Tunisia, který právě vyšel s prestižním americkém časopise Political Research Quarterly.

Článek zkoumá, jak ústavodárná tělesa, která podporují zapojení širokého spektra politických stran a rozmělňují vliv na psaní ústavy mezi jejich členy, napomáhají proměně mezilidských vztahů mezi politickými rivaly a konsenzuálnímu přijetí nového ústavního pořádku. Staví na dlouholetém výzkumu v Tunisku (mezi lety 2014 a 2020) a rozhovorech s členy a členkami Tuniského Národního ústavodárného shromáždění (NÚS). Ukazuje, že více než dva roky pravidelných interakcí umožnily zástupcům v NÚS zbavit se některých předsudků o svých politických soupeřích a rozvíjet nadstranické vazby, což usnadnilo vyjednávání. Zároveň ale tvrdí, že způsob, jakým tyto transformace přispěly k finální dohodě, je méně přímočarý, než dosavadní teorie předpokládaly, a navrhuje alternativní vysvětlení široké shody na tuniské ústavě z roku 2014, která stvrdila tamní přechod k demokracii.

Odkaz na článek: https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/1065912920967106